Od kyselin ke kyslíku

Vydal Jiří Ehrlich  |   Publikováno 1. 02. 2015

  • 1 / 1

Od časů kdy, první homo sapiens spatřil světlo světa, uplynulo přibližně 200 000 let. Od té doby se lidstvo neustále vyvíjí a i přes různé nepřízně osudu se dopracovalo do letopočtu 2015. To samo nás vede k zamyšlení, jak to, že lidstvo nevyhynulo, když dnes je všude tolik nemocí... Vždyť dnes 99% lidí má civilizační choroby! Pojďme se schválně podívat na časový úsek, který nám možná dá odpověď na naše otázky, co se to s námi vlastně děje.

Když se nad tím zamyslíme, tak příroda vždy regulovala slabé jedince a po staletích válek a nemocí by teoreticky moderní společnost měla sestávat z nejsilnějších jedinců. Když si připočítáme, že nejsilnější resp. nejrychlejší spermie dosáhla k oplodnění, máme zde předpoklad, že jsme se narodili dokonale vybaveni a připraveni na život plný síly a zdraví. Ovšem něco tady nehraje...

Na začátku 20. století nikdo neznal civilizační choroby jako jsou alergie, vysoký tlak či cholesterol. Infarkt má možná 1 člověk ze 40 000 lidí a cukrovku možná 2 lidé ze 750 000 lidí! A dnes?

V České republice každý rok onemocní 8000 pacientů rakovinou tlustého střeva a 4000 jich na následky této choroby umírá. V České republice se eviduje cca 150 000 pacientů ohrožených srdečním selháním a dalších 150 000 již vykazuje příznaky. Téměř 40% naší společnosti má při veřejných průzkumech nález na játrech, každý druhý obyvatel naší republiky má nález na ledvinách a na slinivce. V české republice žije 460 000 lidí, kteří mají nebo již prodělali rakovinu. Každý den se v české republice objeví 150 nových pacientů s cukrovkou druhého typu. Přes 2300 klientů si vyzvedává z lékárny kombinaci 20 druhů léků a jsou i pacienti, kteří užívají přes 40 nebo v jednotlivých případech až 60 druhů léčiv.

Na druhou stranu existují národy, které vlastně neznají pojem "civilizační choroby" a takovým národem jsme ale bývali také. Takže problém je nakonec životospráva? Možná...

Pojďme si vysvětlit, proč je za poslední půlstoletí všechno jinak. Píše se přibližně rok 460 - 370 a na svět přichází památná věta "Nechť jídlo je tvým lékem a tvým lékem nechť je jídlo".  Právě tato věta vnáší jasno do vědění, před kterým se skláněli po staletí všichni, kdo chtěli od nemocí a bolesti ulevit sobě i blízkým. Otcem této věty je řecký lékař Hippokrates a jeho přísaha se skládá dodnes. Škoda jen, že za poslední roky zní tato věta spíše ironicky a někdy skoro až posměšně. Po staletí si příroda dokázala regulovat život a zachovávat rovnováhu, do doby než přichází věk moderní stravy, věk léčiv a především ohromný obchod s potravinami a se syntetickými léčivy.

Je potřeba si uvědomit, že normální je léky nepotřebovat. Nemoc je jen varování, že děláme něco špatně. Bolest je jen varovný signál. A zatímco na světě statisíce lidí umírají na vedlejší účinky léků, tak na zdravý životní styl ještě nikdo nikdy nezemřel. Civilizační onemocnění je relativně nový pojem, ale příroda si přesto umí poradit. Přitom stačí jen maličko pomoci. Určitě jste se již všichni setkali s tvrzením, že máme svoje zdraví pokřivené v genech - máme nadváhu, křečové žíly nebo vysoký tlak, protože to máme po rodičích atd. Je to částečně pravda, ovšem řekněme, že maximálně ze 14%. Zbytek máme ve svých rukou a je to právě životospráva co určuje, jak zdravý povedeme život a jak bude vypadat naše stáří. S trochou nadsázky se dá tvrdit, že právě špatný stravovací návyk mívá většinou za následek dědičné onemocnění. Zde je potřeba se zamyslet nad nutričními hodnotami našeho jídelníčku a dostatkem pohybu např. při sedavém zaměstnání. Tělo je od přírody naprogramováno na příjem určitého množství živin, které potřebuje ke svému správnému fungování. Bohužel potraviny v obchodech, v kontrastu s tím jak dobře vypadají, jsou nutričně prázdné a místo toho, aby nám prospívali, nám paradoxně nemusí přinést skoro žádný užitek. Jako příklad si vezměme citrusové plody.

Za normálních okolností jsou velmi bohaté na vitamíny a měli by také náš organismus dostávat do zásaditého prostředí. To ovšem pouze za předpokladu, že se plody sklidí zralé, což se v mnoha případech neděje. Je to pochopitelné, protože cizokrajné ovoce k nám musí doputovat tak, aby se po cestě nezkazilo. Dále je to třeba zelenina, ta se už mnohdy ani nepěstuje v zemi, ale v pěstírnách se ve velkém pěstuje ve vodní lázni, nebo vodním aerosolu a tím pádem postrádá z půdy životně důležité minerály. To jsou důvody, proč žijeme v naprostém nedostatku životně důležitých látek a třeba právě proto jsme neustále nemocní. Když připočteme vliv životního prostředí a tím vším způsobenou kyselost, je jasné, že přichází stres, únava a další neduhy a nemoci. Přichází neúměrné zatěžování léky a následně i nadměrné zakyselení. Potom se nemůžeme divit, že máme problémy se zažíváním, imunitou, kožní problémy a samozřejmě stres a rakovinné bujení. Právě proto, aby bylo tělo schopné se s těmito neduhy vypořádat, potřebuje antioxidanty, vitamíny, minerály, enzymy a další živiny, které podpoří chod veškerých orgánů tak, jak je nastavila samotná příroda. Bohužel ne všichni máme možnost mít vlastní zahrádku a tak nám mnohdy nezbývá než sáhnout po kvalitním a přírodním doplňku stravy.

Každá buňka potřebuje dýchat. Ale tím, že kyselost vytěsňuje kyslík, dochází k ochoření a naše tělo pomalu umírá. Pokud se chceme dočkat kvalitního života i ve stáří, měli bychom již nyní přemýšlet, protože tělo je jako dokonalý stroj, ke kterému ovšem nemáme náhradní díly.

Ovšem kyslík je potřeba rozvádět po těle do všech částí a do všech našich buněk, o to se nám stará krev. Naše tělo má neuvěřitelně propracovaný systém krevního řečiště,  a aby se krev dostala se všemi živinami a kyslíkem všude, je potřeba cévy udržovat čisté. Na to náš organismus pamatuje a tak existuje systém čištění, o který se nám stará proces, který tuto úlohu dokonale zvládá i bez používání syntetických léčiv. V cévním endotelu se tak vytváří plyn, který se nazývá oxid dusnatý NO.

Cévní endotel je výstelka cév a právě na ní se usazuje cholesterol, vápník, trombocyty, aterosklerické pláty a jiné nežádoucí látky. Dochází k tzv. kornatění cév. Proto je zapotřebí udržovat cévy elastické, průchodné a udržovat v nich také správný průtok krve. NO zvyšuje tzv. vazodilataci (roztažnost) cév, a tím zlepšuje jejich průchodnost

Tento plyn se v těle vytváří přibližně do 40 let. Do 25 let jeho produkce stoupá, následně dochází ke stagnaci produkce a po 40 letech života se vytvářet přestává. Proto je důležité produkci NO v organismu podporovat, abychom předcházeli tvorbě krevních sraženin a podporovali zásobení celého organismu (i těch nejposlednějších buněk v těle) životodárnou krví, která kromě živin rozvádí po těle i kyslík. A dále z buněk odvádí odpadní látky, které se tvoří v důsledku přirozené látkové výměny.

Oxid dusnatý (NO) je jednou z nejdůležitějších molekul v těle. NO ovlivňuje funkce skutečně všech orgánů v lidském těle od srdce přes plíce až po žaludek. NO dokáže uvolnit cévy, snížit krevní tlak a omezit nebezpečí vzniku srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. Přiměřené hladiny NO hrají významnou roli v prevenci diabetických komplikací, Alzheimerovy choroby, erektilní dysfunkce, artritidy a žaludečních vředů.

„Když pomýšlím na to, že jsem se podílel na objevu nepatrné molekuly, která je schopná vymýtit metly lidstva, pociťuji obrovskou pýchu, pokoru a obrovské štěstí.“ (Dr. Louis J. Ignarro, držitel Nobelovy ceny za medicínu r. 1998)

        "Objev oxidu dusnatého Louisem Ignarrem a role, kterou hraje při snižování výskytu kardiovaskulárního onemocnění, je stejně důležitý, jako byl objev penicilinu a inzulinu" (David Heber, M.D. PhD,  ředitel UCLA - Centra pro lidskou výživu)

A jaký je skutečný přínos NO v běžném životě a ve sportu? Především v kvalitním životě bez nemocí, vyšším výkonu a lepší regeneraci ve sportu... O tom ale zase příště.

Michal Kindl

 

Čtěte více
Novinky
Rozšiřujeme tým o programátory, kodéry, obchodníky, copywritery

Rozšiřujeme tým o programátory, kodéry, obchodníky, copywritery

Nabízíme práci na HPP, VPP, smlouvy i studentům nebo čerstvým absolventům po škole. Získáte náskok před ostatními a zkušenosti, ze kterých můžete těžit po celý život. Naše ... čtěte hned

Speciály
5. konference Centra kompetence PTTE

5. konference Centra kompetence PTTE

Zúčastnili jsme se PTTE fóra a 5. Výroční konference Centra kompetence PTTE v roce 2016.   čtěte hned


Anketa

Jíte zdravě?

Hlasovalo již 3865 lidí.